Nabonid

Nabonid
Narození	615 př. n. l. Harran
Úmrtí	538 př. n. l. (ve věku 76–77 let) Carmania Satrapy
Nástupce	Darius the Mede
Potomci	Bél-šar-usur, Nebuchadnezzar III a Bel-Shalti-Nanna
Matka	Addagoppe of Harran
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nabonid (akkadsky Nabú-na´id, „[Bůh] Nabú je veleben“) byl poslední novobabylonský král z chaldejské dynastie, panující v letech 556–539 př. n. l. Jeho otec byl patrně náčelníkem aramejského kmenového svazu, matka Adad-guppi byla kněžkou boha Sína v syrském Charránu (Karrhy). Nabonid nebyl příbuzný s předcházejícími chaldejskými králi, ke královskému titulu mu dopomohla klika stojící proti předchozímu králi Lábaši-Mardukovi (která ho zavraždila).^[1]

Nabonid, který nepocházel z královského rodu, zahájil svou kariéru u dvora králů Nebukadnezara II. a Neriglissara. Na trůn ho pravděpodobně dosadili příznivci z kněžských a úřednických kruhů. Pokračoval ve výbojích v syrském prostoru (554–553 př. n. l.), konkrétně v oblasti Chamátu a Edomu. Vzhledem k tomu, že podporoval rekonstrukci chrámů boha Sína v Charránuu a Uru a deset let se zdržoval mimo Babylón na Arabském poloostrově, došlo k napětí mezi ním a mocným kněžstvem boha Marduka. Důvod jeho podpory kultu boha Sína spočívá ve faktu, že v Charránu působila jeho matka jako Sínova kněžka (a zřejmě on sám se v Charránu narodil).^[2] V hlavním městě ho zatím zastupoval jeho syn a korunní princ Bél-šarra-usur – z Bible známý jako Belšazar. Nabonidovo postavení v Babylonii nalomil i dlouhotrvající hladomor spolu s celkovou ekonomickou krizí říše.

Nespokojenost obyvatelstva způsobila, že pro perského krále Kýra II. nebylo příliš složité najít v Nabonidově říši vrstvy, které si přály změnu a králův pád. Dne 29. října 539 př. n. l. tak mohla perská vojska bez boje obsadit Babylón, přičemž Nabonidův další osud je nejasný.